Křížová cesta » dle Michala Quoista (1)

Křížová cesta podle Michala Quoista

 —————————————————————————————–

Úvodní modlitba:

Bůh vidí současně oběť Kristovu s naším životem. Každodenně lidé trpí a v bolestech umírají. Tak náš Pán pokračuje ve své oběti nebeskému Otci za spásu člověka. Křížová cesta je vlastně cesta životem.

1. Ježíš je odsouzen k smrti

Veliký a mocný v slově a činu byl Pán za svého veřejného působení. Dotkl se hluboce myšlení i jednání mocných, jedl s hříšníky, dával přednost chudým a nemocným. V této hodině se mu všichni mstí. Pane, já vím, že budu souzen, když se pokusím žít trochu jako ty. Pomoz mi bojovat, pomoz mi žít tvé evangelium až do konce.

2. Ježíš přijímá kříž

Pán bere mlčky kříž na svoje rameno. A přece je to břímě těžké. Ježíš na celé cestěutrpením bere na sebe jeden za druhým hříchy celého světa i hříchy mé. Pane, pomoz mi pochopit, že ten nejlepší skutek není ničím, není-li zároveň mlčenlivým vykoupením. Dej mi, Ježíši, každého rána a vždy znovu začínat na cestě kříže.

3. Ježíš padá poprvé

Na okamžik jako by Pán, tolik oslabený, zaváhal a padl. Bůh klesl do prachu cesty. Vydali jsme se tolikrát za tebou, Pane, ve chvíli jsme se ti odevzdali úplně, ale pak jsme se ohlédli po tvorech a po sobě, zaváhali jsme a opustili jsme tě. A v té chvíli nás obklopila smutná samota. Ušetři nás Pane, zbytečných chyb, které nás vzdalují od tebe i z tvého staveniště, kde se staví svět.

4. Ježíš potkává svou matku

Tvá matka kráčí na křížové cestě za tebou. Jde v zástupu, bezejmenná, ale nepouští tě z očí. Ona však zná tvé bolesti, ona trpí tvé bolesti, aniž se ti přiblíží, aniž se tě dotkne, aniž na tebe promluví. Spolu s tebou, Pane, ona spasí svět. Spasiteli Božský, nauč mne jít mezi lidmi se sžírajícím zájmem pochopit jejich zlo a jejich hřích.

5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž

Šimon potkal Pána i přinutili ho ku pomoci. Pane, ty všemohoucí, ty si dáváš pomoci nemohoucím člověkem. Ty sám chceš mít zapotřebí člověka. Já potřebuji lidi, ale odmítám pomocné ruce. A přece po mém boku kráčí manžel, bratr, sousedé a spolupracující. Jenom my společně spasíme svět. Spasiteli, dopřej mi poznat a přijmout všechny Šimony na mé cestě, i když budou někdy přinuceni.

6. Veronika utírá Ježíšovi tvář

Pane, tato žena se na tebe dívala dlouho, trpěla tvou bolestí a když to už nemohla vydržet, odstrčila vojáky a rouškou ti utřela obličej. Přetrpělivý Ježíši, často tak v životě spěcháme a chodíme kolem tebe bez povšimnutí. Odpusť nám náš zahalený zrak – nevidí tvé velké světlo! Ale jen přijď ke mně, moje dveře jsou otevřeny dokořán.

7. Ježíš padá podruhé

Pane, už nemůžeš dále. Tentokráte nejemom váha kříže tě poráží, ale také únava tě drtí. Opakovaná utrpení uspávají vůli. Naše hříchy jsou strašným uspávacím prostředkem pro naše svědomí. Rychle si zvykáme na zlo. Nejednou jsme daleko od cesty, kterou jsi nám určil. Ježíši, zachovej síly mého ducha! Ušetři mne zvyku, který uspává a zabíjí.

8. Ježíš napomíná jeruzalémské ženy

Ženy velice rychle vyciťují, do jakého postavení byl Pán vehnán. A ony jsou také bezmocné, proto pláčou, pláčou ze soucitu. Pane, my také umíme mít soucit s tvými bolestmi a s bolestmi světa. Ale plakat nad svými hříchy, to je něco jiného. Ano my dovedeme najít viníka jinde, jenom ne v sobě. Trpící Ježíši, dej nám pochopit, že jsme hříšní.

9. Ježíš padá potřetí

Nový pád. Vojáci ho tlučou, aniž se hýbe. Jsi mrtev, Pane? Nikoliv, ale jsem u konce se svými silami. – Minuta strašné úzkosti. Ježíši tys padl, avšak až na vrcholku Kalvárie. My také někdy znovu padáme. A přece ty nás čekáš na Kalvárii, neboť chceš změřit naši důvěru. Ztrácíme-li odvahu, jsme ztraceni, bojujeme-li, jsme zachráněni. Dobrotivý Ježíši, vlij do hloubi naší duše velikou důvěru v tebe.

10. Ježíš zbaven šatů.

Pán už neměl nic než své šaty, ty utkala kdysi jeho matka. Ale i ty jsou zbytečné, jediná věc potřebná je tvůj kříž. Ježíši, i my se musíme zbavit všeho vnějšího, na čem často lpíme. Pane, strhni ty sám poslední roucho, vždyť my dobře víme, že se musí zemřít, aby se dosáhlo života.

11. Ježíš přibit na kříž

Hle Beránek Boží, který se klade na oltář kříže! Takový jsi, Pane, přesný, celý se  dáváš napnout na kříž a dokonale přibít. I my se máme položit na kříž přítomného okamžiku, aniž si vybíráme dřevo utrpení. Nikde jinde tě nenajdeme. Zde na kříži nás čekáš, tady se společně všichni zachráníme, tady společně spasíme naše bratry.

12. Ježíš umírá na kříži

Ještě několik hodin, minut, okamžiků. A jsi už, Pane, na konci své cesty. A přece jsou tak dlouhé poslední hodiny umírání. Hle, Pane Ježíši, ty jsi dokázal odumřít veškeré jiné činnosti, abys mohl obejmout tato zkřížená dřeva, pro něž jsi byl zrozen. A již Pán odevzdal všechno z veliké lásky. Poslední odevzdání: „Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého.“ Srdce nesmírné, Srdce přetékající, Srdce těžké jako svět – svět hříchu a zloby, svět bídy, kterou on nese.

13. Ježíš položen do klína své matky

Pomalu je snímán z kříže, jako člověk znavený svou prací upadá do sladkého spánku. Tvá matka tě přijala do svého náručí. Tak Pán přišel, aby splnil vůli Otcovu, aby sloužil. Jsme také tak znaveni ze služby nebeskému Otci? Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší.

14. Ježíš položen do hrobu

Už je Ježíš pohřben a kámen je přivalen. Rodina pláče, přátelé jsou opuštěni. Ale Pane, ještě není konec. Ty umíráš až do konce světa a my to dobře víme. Lidé se střídají na křížové cestě. Rozdělujeme si mezi sebe, co ty jsi přijal za úkol posvětit.

Závěr:

Je-li cesta jednotvárná a těžká, vede-li do hrobu, my víme, že za hrobem na nás čekáš ty ve Slávě. Pane, pomoz nám kráčet pevně každý na svém místě uprostřed velikého zástupu lidí, abychom tě stále viděli a pomáhali ti ve tvých bratřích.